COVID a AIESEC: Jak neziskovka zvládla krizi?

Jak nezisková organizace zvládla covid situaci? Je AIESEC poznamenaný i do budoucna? A na co si dá vedení větší pozor? To a ještě více zodpoví vedoucí organizace pro Českou republiku, Tomáš Chromík.

Co se v organizaci událo po začátku koronavirové krize?

Když jsme vstoupili do února 2020, začaly se objevovat první restrikce. Úplně jsme si jich nevšímali a říkali si, že to asi není něco, co tak zásadně ovlivní organizaci. Upřímně si myslím, že jsme celou situaci trošku podcenili.
Nicméně od března počínaje se v organizaci začaly objevovat docela veliké změny,  například první virtuální konference za skoro celou historii působení v České republice. Také se zrušily všechny fyzické konference s mezinárodním přesahem na další rok. Brzy jsme se dozvěděli, že nebude možné dělat stáže. To nás hodně zaskočilo. Nikdo z nás nečekal, že situace zajde do fáze zastavení všech probíhajících projektů, plánů a příprav. Všichni začali rušit plány na léto, včetně stáží.

Jak tato událost poznamenala organizaci? 

Museli jsme řešit spoustu legálních záležitostí a zároveň jsme nechtěli vystavovat stážisty hrozby koronaviru. Rozhodli jsme se zrušit všechny stáže na léto 2020, což byl pro organizaci, jejíž hlavním cílem je bourání kulturních bariér skrze profesní a dobrovolnické stáže, dost závažný problém. Muselo se přijít na způsob, jak jako organizace budeme přispívat ke stejnému cíli, který vznikl už roku 1948, kdy se organizace založila. To vše znamenalo, že všichni naši členové měli zcela jiný popis práce než generace předtím. Přineslo to spoustu nových inovací a nápadů, ale také strach o to, jak se budeme vyvíjet do budoucna a jak se přizpůsobíme vůči externímu světu.

„Když se vám změní ze dne na den vaše práce, není úplně jednoduché vytvořit práci pro všechny členy tak, aby zůstala zachována jejich motivace a zároveň se nevytratil původní cíl celé organizace.“

Bude mít tato situace následky do budoucnosti?

Je důležité zmínit, že se díky tomu celá organizace posune víc moderním směrem. Začneme spolupracovat s organizacemi, se kterými nebyla kooperace původně zamýšlena. Začneme vyvíjet projekty se stejným cílem jako stáže, ale s úplně jiným konceptem. Celý tento stav donutí organizaci více se přizpůsobovat potřebám dnešního světa.

Jaké rychlé změny musely proběhnout, aby chod zůstal stejný nebo alespoň podobný?

Jako hlavní změnu vnímám to, že se začneme koukat na krátkodobé cíle a používat data z externího světa, na jejichž základě se začne plánovat. Pokud uvidíme, že se situace nevyvíjí pozitivně, ihned se přizpůsobíme okolí a přetvoříme naše produktové portfolio vnějším potřebám. Zároveň zajistíme, aby organizace mohla fungovat pro další generace.

Zachoval se koncept organizace? Vznikly nějaké kroky, které by koncept pozměnily?

Jako organizace jsme za poslední půlrok udělali spoustu změn. Hlavně v rámci produktového portfolia stáží. Víme, že bude potřeba pomoci mladým lidem najít práci a tím jim usnadnit cestu pro jejich budoucí kariéru. Globálně se vytvořil větší prostor pro rozvoj profesních stáži.  V rámci dobrovolnických stáží, které jsou stále nejrozsáhlejším produktem AIESEC,  se zmapovaly nové partnerské země a vytvořil se jak prostor pro české studenty, kteří chtějí dobrovolničit v cizině, tak pro zahraniční studenty, kteří chtějí přijet na projekty v České republice a poznat naši kulturu.

Jak probíhala komunikace se členy? Ovlivnila tato událost jejich počet?

Komunikace se členy byla zprvu poněkud složitější. Když se vám změní ze dne na den vaše práce, není úplně jednoduché vytvořit práci pro všechny členy tak, aby zůstala zachována jejich motivace a zároveň se nevytratil původní cíl celé organizace. Na druhou stranu je tato zkušenost zcela odlišná oproti minulým generacím a to z toho pohledu, že se členové museli přizpůsobit spoustě změnám ve velmi krátkém čase. Co se týče počtu, ten se zásadně nezměnil.

Změnil se tvůj postoj k řízení organizace? Na jaké postupy budeš klást větší důraz?

Můj styl řízení organizace se nějakým způsobem nebude značně lišit od toho původního. Na co bych chtěl klást větší důraz, je větší znalost aktuálního dění ve světě, rychlejší zavádění inovací a bourání kulturních bariér, i těch interních, které nám zabraňovaly rychlejšímu přizpůsobení se externímu světu. 

Profilový obrázek

About the author