Moje začátky v AIESEC – Příběhy členů 2

Druhý díl série “Moje začátky v AIESEC” je tu! A dnes jsou našimi odvážnými členy dva statní muži ze dvou měst na O. 

Olomouc a Ostrava! 
David a Jirka! 

A možná přijde i malé překvapení na závěr. 

Jaké jsou začátky v AIESEC? 
Co budu dělat za práci?
Co z toho získám?
Budu AIESEC zvládat při škole?

Už se nemusíš ptát, odpovědi jsou na dosah…

Jako první se představí David z Olomouce! David se do AIESEC přidal na jaře 2019 a za krátkou dobu na pobočce začal vést svůj vlastní tým. A jestli jste si náhodou mysleli, že do AIESEC chodí jen extroverti, David ten mýtus úplně zboří!

David z AIESEC Olomouc

Davide, proč ses přidal do AIESEC? 

Chtěl jsem při vysoké škole dělat něco nového, vyplnit volný čas produktivně a něčím, co souvisí s mým oborem studia, což jsou Mezinárodní rozvojová studia.

V čem na sobě vnímáš největší posun?

Hlavně v organizaci své práce a času a vnímání potřeb jiných lidí. Nejvíc si asi cením toho, že jsem se tisíckrát zlepšil v komunikaci a jednání se zákazníky. 

Jaké jsi měl jako nováček v AIESEC pocity?  

Na začátku mi trochu trvalo pochopit strukturu AIESEC. Netušil jsem totiž, že je to tak velká mezinárodní organizace (je až ve 126 zemích světa!). Zalekl jsem se trochu i kultury AIESEC, ale nechápejte to špatně – nebyl jsem nikdy moc společenský a najednou jsem byl v moři lidí, kteří otevřeně mluvili o svých názorech, přátelsky se objímali, když se radovali, tak ve velkém – a na to jsem nebyl zvyklý. Časem jsem se s tím sžil a už si ty otevřené lidi kolem sebe užívám. Rozhodně jsem v začátcích ocenil pomoc od starších členů, kteří nám všechno ukázali a vzali nás mezi sebe. Pomáhali nám dělat všechno to, co jsme chtěli, a do všeho nás zapojovali. 

Jirka z AIESEC Ostrava je v současné době sám na dobrovolnické stáži přes AIESEC!

Jedna z hodnot, na které si AIESEC zakládá je “Living Diversity”. To znamená, že přijímáme všechny lidi bez rozdílu a vítáme mezi sebou různé názory. Proto u nás mají místo všichni. Opravdu! Dalším člověkem, který to může potvrdit je Jirka z Ostravy.

Jirko, jedna z nejpalčivějších otázek hned na začátek. Jak zvládáš AIESEC se školou?

Vždy je všechno o dobré organizaci vlastního času. Naučil jsem se nastavovat si priority a sladit povinnosti ve škole s pracovními cíly v rámci AIESEC. AIESEC i škola mě hodně baví a rád samozřejmě taky trávím čas s kamarády, takže přes den většinou rozdělím priority mezi školu a AIESEC a večer trávím s přáteli. Ještě do toho stíhám brigádu. Někdy člověk musí oželet jedno a někdy druhé, ale je vždy třeba najít sebeuspokojující kompromis. A když se chce, tak to jde. 

Proč ses vlastně přidal do AIESEC?

Doufal jsem, že získám nové zkušenosti a že budu mít možnost cestovat. Hodně mě lákala vidina zahraniční stáže. Cítil jsem hodně přátelský kolektiv, jehož jsem chtěl být součástí a říkal jsem si, že to prostě zkusím.

Rozumíš si s lidmi v AIESEC? Čím to je? Co máte společného?

V AIESEC jsou lidi v pohodě. Jsou fajn a myslím si, že všichni mají společné to, že jsou otevření novým názorům a lidem a spojuje je taky přívětivost. Nenarazíš na blbce, všichni tě podrží. Zvlášť, když jsi nováček! Nenapadá mě nikdo, s kým bych si nerozuměl. Taky se tu většinou setkávám s cílevědomými lidmi. Ale je pravda, že ne všichni přijdou cílevědomí. Ale většinou se jimi stanou po několika měsících 😀 

V jaké oblasti jsi jako nováček začínal?

Jako nováček jsem byl v oblasti “sales”, tedy prodej. Volal jsem do firem, domlouval si schůzky a potom jsme s firmou řešili, jestli by měli zájem s námi spolupracovat a vzít k sobě do firmy na stáž nějakého stážistu. Potom jsem měl na starost výběr toho stážisty, pohovory a celkově zařídit to, aby komunikace mezi těmi dvěma proudila. Stážisté byli většinou odněkud z daleka, takže jsem si udělal super kamarády v zahraničí a cestování hned půjde o něco lépe. 

__________________________

Příběh každého nováčka v AIESEC je úplně jiný. Někdo přijde s jasnou vidinou toho, co chce získat, někdo jen zkoumá své možnosti. A každý si tu najde něco pro sebe. Tím překvapením na závěr je můj příběh. Nemůžu ti totiž vysvětlit úplně, jaké to je – být členem AIESEC. Můžu jen doufat, že skrze příběhy členů poznáš, že každý příběh je jedinečný a každý je inspirací. A že uvěříš! 

Že i z uťáplé holky sedící v koutě se strachem projevit svůj názor může být vedoucí celé pobočky. 
Že i obrovská nervozita mluvit před lidmi se může proměnit v obrovskou vášeň pro prezentování.
Že i z uzlíčku nervů a nejistoty může být sebevědomá cílevědomá vizionářka.
Že i z počátečního strachu otevřít se lidem se můžou vyklubat přátelství na celý život. 

Přesvědč se o tom sám/sama na
https://link.aiesec.cz/shape-your-future

Profilový obrázek

About the author