Danča, 22 let, Kolumbie

“Cesta do země, o které se říká, že je to nejšťastnější národ na světě.

Kolumbie 1Když jsem s touto větou vyrukovala na své rodiče, že vlastně chci jet do
Kolumbie
, “protože je to tam fajn”, tak se moc netvářili.

Je pravda, že Kolumbie bohužel nemá nejlepší pověst, což mě moc mrzí, protože tam žijí moc milí lidé. Už před mojí cestou jsem pár Kolumbijců znala, takže jsem té větě o nejšťastnějších lidech věřila.

Na začátku, když přijedete do země, kde není tak dobrý dopravní systém, na jaký jsme zvyklý v Evropě, a že lidi nerespektují moc čas, máte trochu šok. Zvyknete si, protože já patřím k těm, co si vždycky všechno plánují, mám ráda svůj pořádek a používám diář, který jsem v Kolumbii po týdnu přestala používat – nemělo to cenu, tam se prostě neplánuje.

Kolumbie 2Po mé zkušenosti v Kolumbii bych se asi víc bála,
kdybych se ztratila nebo se mi přihodila nějaká nepříjemná situace ztráta peněz apod. někde v Evropě než v Kolumbii, kde jsou lidé milí, skromní, přátelští a ochotní Vám pomoc. Párkrát se mi stalo, že mi někdo pomohl, i když vůbec nemluvil anglicky a já to neuměla vysvětlit španělsky.

Fotku, kterou tady mám, je z mojí poslední hodiny. Bylo to moc dojemné, děti mně přinesly dort, dárky, obrázky a chtěly slyšet, kdy se vrátím. Kluk na fotce se jmenuje Daniel, pracoval se mnou a pochází z Bali a dodnes si skypujeme.

Kolumbie 3Vyjet na stáž do úplně jiné země, je snad ta nejlepší věc. Poznáš jinou kulturu, uděláš si nové přátele z celého světa, to je prostě k nezaplacení. Každý den přemýšlím, jak moc mi Kolumbie dala a jak moc se tam chci vrátit a vidět všechny mé kamarády a moji hostitelskou rodinu. Tak na co ještě čekáš ty?

 

 

 

 

 

Profilový obrázek

About the author