Co mi AIESEC dal: Libor Pelikán

Ještě nemám ani titul a už mám super práci, kde dělám, co mě baví. Makám v online marketingovém oddělení a k tomu, abych se tam dostal, stačila jen jedna věc.

Musel jsem se probrat. Vytáhnout hlavu z písku, nohy z postele a začít se sebou něco dělat. A tím nemyslím chodit do posilky a jíst kila sóji. Myslím udělat ze sebe týpka, po kterým firmy „hrábnou“. A jsem důkazem toho, že i student Počítačové podpory v archivnictví to může dokázat.

Když se teď zamyslím nad tím, jak jsem se ke svý současný práci dostal, tak je to docela vtipná shoda okolností. Ale nešlo o náhodu. Já jsem ty okolnosti odstartoval.

Začalo to tím, že jsem si 3. března 2012 sedl k počítači a odeslal přihlášku do AIESEC na pozici PR.

Docela jsem válel a tak jsem se dostával pořád na lepší pozice, až jsem narazil na svůj strop. Chtěl jsem se dostat do národního vedení celé organizace, ale jeden kámoš byl lepší, a já jsem utřel hubu.

Chvíli jsem si zoufal a myslel jsem si, že to co jsem dělal, nikam nevedlo. To víš, když něco fakt chceš, tak tě zákonitě naštve, když toho nedosáhneš. Ale pak se mi všechno to, co jsem při škole dělal, v jednu chvíli vrátilo.

Pro ty, co nejsou na dlouhý články a čtou si jen „vejcuc“, se to pokusím shrnout do jednoho našláplýho odstavce (nebo dvou až tří). A všichni ostatní, kdo chtějí vědět, jak může vypadat vysokoškolskej život, kterej vede ke skvělý práci, ať se mi ozvou na můj Facebook nebo LinkedIn.

Ve druháku jsem se seznámil na srazu studentských organizací se Zdendou Bláhou ze Studentské Unie, a tak jsem se dostal na Seznámovák pro prváky. Ze Seznamováku si mě pamatoval, dneska už můj kámoš Filip, a díky tomu si všiml i pracovního veletrhu Career Days, který jsem v Hradci tenkrát propagoval. Po Career Days a po vzdělávacím cyklu Manager Academy, který jsem připravoval v rámci náboru nováčků, se Filip stal členem AIESEC a chvíli na to se mnou začal i bydlet.

Asi rok na to, co Filip začal v AIESEC, jsem se hlásil do toho národního vedení. A nedostal se. V tu chvíli mi Filip poslal nabídku na pozici copywritera v CS Technologies, hradecké firmy, ve které byl jako nováček na schůzce. Tak jsem poslal svůj životopis, vypilovanej do posledního detailu díky všem těm školením, které jsem v AIESEC absolvoval, a oni mě vzali.

Neměl jsem za sebou copywriterskou praxi. A neměl jsem ani titul. Měl jsem ale praxi jako redaktor Student Pointu, měl jsem zkušenosti z AIESEC a měl jsem chuť na sobě pracovat. Hlavně jsem ale uměl prodat, co umím. A to mě naučil AIESEC.

Tak to byl ve zkratce můj příběh. Teď si sedím v kanclu, píšu texty na weby, vytvářím marketingové strategie firem a spravuji jim Facebook. Bakalářka a státnice na mě čekají letos. A nikdo mě nebude muset evidovat na pracáku.

Nejsem ani z bohatý rodiny, ani nemám IQ 150. Jsem obyčejnej týpek, kterej se jednou rozhodl, že se sebou chce něco dělat. A teď mám dobrý základy pro to, abych něco dokázal.

Byla to docela jízda a díky AIESEC můžu říct, že ta vejška nebyl tak úplně ztracenej čas!

Jan Soukup

About the author