Vstřícní lidé, kteří pro vás udělají skoro všechno, ale nikdy ne včas

Ahoj Pájo, mohla bys nám říci, co jsi v Indonésii konkrétně dělala?

Ahoj, byla jsem na dobrovolnické stáži se zaměřením na vzdělávání. Náplní mé práce byla výuka angličtiny na školách a také v neziskových organizacích. Úroveň jazyků obecně je v této oblasti opravdu špatná, což vystihuje zkušenost, s níž jsem se mohla setkat. Při prvním setkáním s učitelem jazyka v mé nové třídě jsem nevěřila svým očím. Zaprvé mu skoro nebylo rozumět, a navíc bych přirovnala úroveň jeho angličtiny k úrovni dítěte naší základní školy. Tak si představte, jaká asi může být úroveň angličtiny samotných dětí v případě, že je učí takový člověk.

12576108_10201457586359728_1278564779_n

Na co je potřeba se připravit před odjezdem do cizí země?

Podle mého názoru je nejdůležitější si v první řadě udělat průzkum země, kam vyjedete, aby vás nemohlo nic překvapit, či zaskočit. Já jsem si samozřejmě takový průzkum udělala, abych byla co nejlépe připravená na velké kulturní rozdíly. Největším zážitkem byla asi koupelna, kde netekla voda a koupel probíhala za pomoci kýble. Hygiena je zde obecně na špatné úrovni, ale pokud se na to psychicky připravíte, určitě se s tím dá vyrovnat. Já si na to zvykla celkem v pohodě.

12834721_178374142544896_654203378_n

Setkala ses ještě s něčím dalším, co tě i přes tvou přípravu zaskočilo?

Jednoznačně náboženství. Osobně jsem nevěřící a proti islámu absolutně nic nemám, ale pro ně to problém byl, protože považovali můj ateismus za něco těžko akceptovatelného. Na druhou stranu musím říct, že lidé jsou zde neuvěřitelně ochotní. Evropan a hlavně Evropanka je pro místní obyvatele obrovskou atrakcí, proto se se mnou chtěli všude, pořád, a neustále fotit. Mohla jsem tak na vlastní kůži prožít, jaké to je být celebritou. Jeden malý kluk za mnou přišel dokonce třikrát s žádostí o podpis. Kdykoli si na to vzpomenu, tak mi to vykouzlí úsměv na tváři.

702911_178398935875750_65209529_n

 

Můžeš nám popsat místní obyvatele? Jsou něčím charakterističtí?

Jak už jsem naznačila, jsou to neuvěřitelně vstřícní a usměvaví lidé. Moje hostitelská rodina bydlela velmi daleko od centra, a proto jsem měla s dopravou poměrně velký problém. V Indonésii městskou dopravu, jak ji známe u nás, oni prostě nemají. Je to tam tak trochu „Kocourkov“ a když se vám podaří nějaký autobus odchytit, je to spíše výjimka. Z toho důvodu jsem byla velice často odkázána na mou hostitelskou rodinu, která pro mě byla skoro kamkoli ochotna přijet.  Co je ale vystihuje asi nejvíce, je jejich strašná nedochvilnost. Na to jsem si opravdu za celou dobu nezvykla. Jsou schopni přijít klidně o tři hodiny později a ani trochu je to netrápí. Považují to prostě za normální a často mě tímto přístupem dostávali do stresových situací.

12625748_10201457606000219_444361709_n

Jak bys celou stáž zhodnotila a co pro tebe v tvém životě znamenala?

Dobrovolnická stáž v Indonésii pro mě znamenala mnoho nových zkušeností. Netvrdím, že bylo všechno podle mých představ a že jsem byla se vším spokojená. Na druhou stranu právě výzvu a překonávání sebe sama jsem od stáže očekávala. Udělala jsem něco užitečného, získala nové přátele a poznala zcela odlišné prostředí, kulturu i mentalitu. S odstupem času jsem velmi vděčná za tuto příležitost a rozhodně mám dnes díky tomu daleko realističtější pohled na svět. Úplným závěrem bych ráda zakončila celý rozhovor trochu hlubší myšlenkou.

IMG_4283 (1)

 

Neustále kolem sebe slyšíme, jak je u nás pořád něco špatně, že je to všude lepší a jak se máme hrozně. Já sama za sebe mohu říct, že můžeme být hrdí na to, v jaké zemi žijeme a měli bychom si toho začít také trochu vážit.

IMG_299012890969_1199352780090096_3092041449694854468_oIMG_1628IMG_3229

Profilový obrázek

About the author