Velikonoční tradice napříč zeměmi: nahlédněte s námi od původu až po dnešek a poznejte, v čem se liší nebo naopak podobají různé kultury

Tips & Tricks 5. dub 2021

Co pro Vás znamenají Velikonoce? Barvení vajíček, pletení pomlázky, pečení beránka, pro někoho možná panáky alkoholu a pro jiného obřady, které se konají v kostele. Víte ale, jaký je skutečný význam tohoto svátku, jak hluboko sahají jeho kořeny, jak se tento svátek slaví jinde v Evropě a hlavně, dá se v tom všem najít nějaké poselství, které by se dalo aplikovat na naši dobu?

Jednou z hlavních motivací pro cestování je rozhodně poznávání nových kultur. Ať už skrze místní kuchyni, památky nebo třeba tradice a zvyky. Jste-li pravým dobrodruhem, pak dobře víte, že právě kulturní tradice a rituály toho o dané zemi prozradí často nejvíce. Jedná se totiž o cosi hluboce zakořeněného, utvářejícího podhoubí prostředí, ve kterém vyrůstáme. Chcete-li se tedy o navštěvovaném místě a lidech, kteří zde žijí, dozvědět co nejvíce, je dobré, právě tuto část poznání nevynechat.

K původu Velikonoc

Ať už jste věřící nebo nejste, nevadí. Velikonoce jsou ve skutečnosti významově bohatší, než se zdá a nabízejí široké množství přístupů, kterými se dá na ně nahlížet. Pojďme se však vrátit k tomu, jak se tento svátek, který lidé slaví už po mnoho staletí, vyvíjel.

Pojmenování Velikonoc v češtině a slovenštině s odkazem na Velkou noc, ve skutečnosti odvádí od původní návaznosti na židovský svátek Pesach (hebrejsky přechod, přejít). Židé si jím od pradávna připomínají událost, při které byl izraelský lid vyveden z otroctví v Egyptě. Tento význam si částečně ponechal svátek dodnes, kdy je však spíše vnímán obecně jako vysvobození. V minulosti byl při této příležitosti tradičně obětován beránek, jehož krví byly pomazány prahy domů na ochranu.

Seder plate s židovskými symboly Velikonoc
Seder plate s židovskými symboly Velikonoc (foto: Chelsea Cavanaugh)

Později na tyto oslavy navázalo křesťanství, které během Velikonoc připomíná událost ukřižování Ježíše Krista, ke které podle pramenů došlo časově blízko židovského Pesachu. Přestože má svátek pro křesťanství jiný význam než pro židovství, některé symboly, jako například beránek, byly převzaty a dostaly nový význam. K užšímu spojení těchto oslav došlo až ve 4. století, kdy začal být podstatný význam svátku, jako očisty nitra člověka. Současně se v této době také ustálila tradice křtu křesťanů během speciálního rituálu, který se odehrává v noci z Bílé soboty na nedělní Boží hod.

ukřižování


Celé toto období, ve kterém slavíme Velikonoce, lze ale navázat ještě na jiné tradice než na ty už zmíněné. A to na podstatný pohanský svátek, kterým je oslava jarní rovnodennosti. Dnes mluvíme o přechodu z astronomické zimy do jara. Jedná se o velmi významnou dobu v roce, která byla odjakživa vnímána jako konec chladné a neúrodné zimy, od kdy se dny začínají prodlužovat a příroda se opět probouzí k životu.

Jak se slaví za hranicemi

Kterýkoliv přístup k Velikonocům je vám bližší, pojďme se nyní podívat na to, jak oslavují v jiných zemích. Od blízkého Rakouska, přes Rumunsko až do Portugalska, vydejte se se mnou na exkurzi napříč Evropou.

Stejně jako v Česku a na Slovensku i naši sousedé v Rakousku mají oslavu Velikonoc nejblíže spjatou s křesťanstvím. Tzv. Svatý týden (německy Karwoche), začíná o týden dřív v neděli, které se přezdívá „palmová“. V tento den tradičně nosí věřící kytice (Palmbuschen) do kostela a připomínají si tak událost příjezdu Krista do Jeruzaléma (podle Bible, vítali Krista jeho příznivci palmovými listy).  

Rakousko

Stejně jako u nás i v Rakousku je velice oblíbené barvení vajíček, kterými si pak místní dekorují například slavnostní tabuli. Děti se ale nejvíc těší na mýtického velikonočního králíčka, který pro ně schovává v domě nebo na zahradě vajíčka a drobné dárky. Součástí je také tradiční sladký dezert v podobě velikonočního beránka (nazývaný Osterlamm), který děti dostávají od svých prarodičů.

Velikonoční králíček s malovanými vajíčky
Velikonoční králíček (foto: PrettyGreen)

Podstatnou součástí tohoto svátku jsou také velikonoční trhy, které jsou velmi oblíbené. Trhy se konají ve většině větších měst, největší je ve Vídni u slavného zámku Schönbrunn. Stánkaři zde nabízí lokální suroviny, řemeslné kroužky pro děti, připomínají se tradiční řemesla a celá akce je doprovázena živými koncerty. Trhy se konají také mimo Vídeň, například kousek za hranicemi v městě Gratz, kde se prodávají především lokální speciality, jako maso, sýry nebo oblíbený šnaps. Ve městě Salzburg se tradiční market koná od květné neděle do

Velikonoční trhy v Rakousku
Velikonoční trhy (foto: Travel Tyrol)

Velikonočního pondělí a je spjat především s místní operní kulturou. Celý týden je například v opeře speciální program, zatím co na trhu si lidé mohou vyzkoušet barvení vajíček, dekorování květin nebo nakoupit výrobky od místních farmářů.

Rumunsko

V Rumunsku se oslavy Velikonoc mírně liší, a to zejména z důvodu, že je jejich kultura navázána na pravoslaví. Velikonoce jsou vnímány jako nejdůležitější svátek v roce a lidé ho berou vážně. Pro věřící je ústředním bodem Nanebevstoupení Krista, ke kterému došlo tři dny po jeho ukřižování. Termíny oslav jsou v Rumunsku odlišné, pravoslaví se totiž na rozdíl od katolicismu neřídí Gregoriánským kalendářem, ale Juliánským.

Čtvrteční den je spojen s oblíbeným barvením vajíček. Nejtradičnější barvou je červená, která symbolizuje krev ukřižovaného Krista. Dnes jsou ale oblíbené i ostatní barvy, které jsou často získávány přírodní formou z květin nebo zeleniny, používány jsou například cibulové slupky nebo řepa. Techniky zdobení vajec jsou předávány z generace na generaci a často jejich kořeny sahají velice hluboko.

Rumunská Velikonoční vajíčka
Barvená vajíčka (foto: mstyslav-chernov.com)

Nejposvátnějším momentem je pro křesťany noc ze soboty na neděli, kdy se koná speciální noční obřad. Po odbytí půlnoci se v celém kostele zhasne a věřící si od sebe jeden po druhém zapalují svíčku, kterou každý drží v ruce. Celý proces předávání světla probíhá, dokud svíčka každého ze zúčastněných nesvítí a do místnosti se opět nevrátí světlo. Magický ceremoniál symbolizuje nanebevstoupení Krista, jako znak vítězství života nad smrtí, světlem nad temnotou.

Taky pro Rumuny je tradičním pokrmem jehněčí, zejména oblíbené jsou vnitřnosti. Nezapomíná se ale ani na sladké, obvykle se podává sladké pečivo tzv. Pascā, připomínající náš mazanec. Připravuje se ale také speciální druh zákusku z vlašských ořechů, kterému se říká Cozonac.

Rumunské tradiční Velikonoční pečivo Pasca
Velikonončí pečivo Pascā (foto: Bucataras.ro)‌‌

Portugalsko

Také pro Portugalce je tento svátek nejdůležitějším obdobím, a přestože se jedná o dávné tradice, místní berou toto období v roce jako posvátné a je také spojeno se silnou symbolikou. Většina společnosti se na „svatý týden“ připravuje už v období předcházejícího čtyřicetidenního půstu. V těchto dnech je z jídelníčku vynecháno maso, na stůl patří pauze ryby.

Samotný velikonoční týden je protkán řadou veřejných procesí a různých rituálů. Tradiční pokrm servírovaný v neděli je pečené jehněčí – Cabrito. Maso je podáváno s bramborami a pečenými kaštany. Populární je také speciální pečivo nazývané Folar. Jedná se o bochník chleba ze speciální mouky plněný několika druhy klobásy, podle tradice regionu. Na stole ale nesmí chybět ani sladká pochoutka Pão-de-Ló – speciální lehký dort, který se v této době připravuje.

Tradiční Portugalské Velikonoční pečivo Folar
Folar (foto: claradesousa)

Oslavy jsou ideální záminkou také pro děti, které se každoročně těší na čokoládová vajíčka a velice oblíbené mandle. Neděle před velikonočním týdnem je nazývána Domingo de Ramos, v tento den děti nosí květiny svým kmotrům a za odměnu dostanou nazpět odměnu v podobě drobných dárků.

Jak se dívat na Velikonoce dnes?

Tady naše exkurze po Evropě končí a jedno je jasné. Přestože na první dojem nemají země jako Rakousko, Rumunsko a Portugalsko mnoho společného, když se nahlédne do jejich historie, ke kořenům, tradicím a rituálům, pak se opak stává pravdou. Ať už máte k tomuto svátku jakýkoliv vztah, ráda bych, abyste po dočtení tohoto článku odešli s vědomím následujícího.

Tradice spojené se svátky jako jsou například Velikonoce, mají pro nás i v dnešní době daleko větší význam, než jaký jim přikládáme. Jsou totiž podvědomým základem toho, kdo jsme, i v co věříme, protože formovaly kulturu, ve které jsme vyrostli.

Období, ve kterém Velikonoce tradičně slavíme, je hluboce spojeno s přirozeností člověka, na kterou se čím dál víc zapomíná. Jedná se o významný milník v roce, který je pro člověka naprosto přirozeným přechodem od starého k novému. Ať už tuto dobu prožíváte z pohledu věřícího, jako počátek nového liturgického roku nebo jako oslavu příchodu jara a obrodu přírody, která se po zimě opět dere k životu. Obojí pojetí je jednotné v tom, že vnímá vyjití z temnoty do světla. Konec mrazivé zimy s dlouhými temnými večery, k hřejivému počasí jara a léta, období plodnosti a slunce. Celkově je tato doba ideální pro revizi, také sebe sama. Očistu, která nebyla nikdy víc potřeba než po tak náročném roce, který jsme všichni prožili…

Tagy

AIESEC

You can delete this user to remove all the welcome posts

Great! You've successfully subscribed.
Great! Next, complete checkout for full access.
Welcome back! You've successfully signed in.
Success! Your account is fully activated, you now have access to all content.