Dobrovolnická stáž na Ukrajině s půlnočním překvapením

Stáže 7. bře 2021

Pokud stále váháš, jestli vyjet na dobrovolnickou stáž přes AIESEC, pokusím se ti dnešním článkem pomoct v rozhodování. Vžila jsem se do role uchazeče o stáž a vyzpovídala jsem Karolínu, která se zúčastnila dobrovolnické stáže na Ukrajině v Kyjevě. Co bylo nejlepším, nejpřekvapivějším nebo naopak nejhorším zážitkem, který se Karolíně stal? Pojďme společně nahlédnout pod pokličku této stáže!

Karolína je studentkou Masarykovy univerzity v Brně, kde studuje Anglický jazyk. To bylo jedním z důvodů, proč si vybrala stáž se zaměřením na výuku angličtiny. Svých 6 prázdninových týdnů strávila dobrovolničením na Ukrajině v Kyjevě, kde anglicky učila ukrajinské studenty ve věku od 14 do 26 let.

Vezmeme to popořádku. Proč sis vybrala právě Ukrajinu?

Původně jsem zvažovala Rumunsko, které bylo také v nabídce stáží, jež byly zaměřeny na výuku angličtiny. Tam bych však anglicky učila děti. Nakonec jsem to přehodnotila, protože jsem si netroufla učit angličtinu od základu někoho, s kým nemám společný jazyk. Na Ukrajině jsem učila studenty, kteří jsou o něco starší a alespoň trochu rozumí.

Jak ses cítila před vyjetím na stáž? A jaké byly tvé prvotní pocity tam?

Upřímně, měla jsem strach. Když jsem se na stáž přihlašovala, věděla jsem, že nad tím nesmím moc přemýšlet. Prostě rychle vyplnit a poslat přihlášku a až pak jsem si dovolila začít přemýšlet nad tím, že budu někde 6 týdnů sama. Takové 2-3 dny před odjezdem byly hodně stresující. Do poslední chvíle jsem nevěděla, jak se dostanu z letiště na hostel a po příjezdu jsem první týden odpočítávala dny do odjezdu. Pak jsem se ale aklimatizovala, na všechno jsem si zvykla a stáž si užila!

Ukrajina je zemí východní Evropy, vypozorovala jsi tam nějaké kulturní rozdíly? Překvapilo tě něco?

Podle mě jsme si kulturně celkem blízko. Co jsem tak vypozorovala, tak spíše ostatní stážisti z Egypta, Číny a Turecka se nad některými věcmi podivovali a mě přišli normální. Ale nějaké drobnosti mě překvapily.

Například veřejná doprava. Když jsem poprvé jela autobusem, přemýšlela jsem, kde a jak si koupím lístek. Nikde nebyly žádné automaty ani prodejny s lístky. Nakonec jsem vypozorovala, že člověk prostě nastoupí, sedne si někam na místo a až pak pošle peníze řidiči přes cestující v autobuse. Mezi tím, co řidič přejíždí z pruhu do pruhu, rozměňuje peníze za lístek a drobné pošle přes cestující zase zpátky.

Další, pro mě překvapující fakt byl ten, že většinou nikde nejsou přechody, ale podchody. Chvilku mi trvalo, než jsem se na určitých místech dokázala v jejich složitém systému chodeb a podchodů zorientovat.

Jak na tebe Ukrajina a Ukrajinci působili? Cítila ses tam dobře?

Ukrajinci jsou skvělí a srdeční lidé, ale bohužel většina anglicky moc dobře neumí, takže komunikace byla složitější. Když zjistili, že jsem Češka a alespoň trochu jim rozumím, dávali se se mnou do řeči. Například paní uklízečka v hostelu mi nadšeně (napůl pantomimou) vyprávěla, jak byla v Praze a že se jí v Česku moc líbilo. Mrzí mě, že jsem kvůli jazykové bariéře nemohla více pobavit s místními.

A co se týká Ukrajiny, zpočátku jsem se cítila cize, což je podle mě v novém prostředí normální. Po dvou týdnech jsem si ale zvykla a začala jsem se cítit skoro jako doma. Naučila jsem se trochu číst cyrilici, pochopila jsem, jak funguje hromadná doprava, a věděla jsem, kam zajít na nákup a kam na jídlo. Navíc je Kyjev celkem multikulturní a díky tomu jsem našla anglicky mluvící katolickou farnost, která mi dodávala pocit domova. Myslím, že máme s Ukrajinci velmi podobnou mentalitu, takže jakmile opadl prvotní šok z nového prostředí, aklimatizovala jsem se.

Co ty a ukrajinská kuchyně? Chutnalo ti? Byly chutě hodně jiné?

Vzhledem k tomu, že se stravuji vegansky a můj jídelníček je hodně specifický, nedokážu to objektivně zhodnotit. Ukrajinský jídelníček je stejně jako ten tradiční český samé maso, hlavě vepřové. Z tradičního jídla jsem si oblíbila „vareniky“, což jsou taštičky plněné vším možným. Naštěstí pro mě nejenom masem, ale i bramborami nebo ovocem. Musím ale vyzdvihnout širokou nabídku veganských a vegetariánských restaurací, protože mě to velmi překvapilo!

A jak probíhala výuka? Získala jsi nějaké nové zkušenosti?

Denně jsem měla 3 skupiny, vždy po hodině a půl. Učili jsme se většinou v kavárnách po skupinkách. Jednou se stalo, že na hodinu přišlo do kavárny 12 lidí, což nikdo nepředpokládal. Seděli jsme málem na zemi a já jsem musela situaci rychle vyřešit. Naučila jsem se tedy řešit krizové situace rychle a zároveň také hodně improvizovat! Když jsem například vysvětlovala nějakou hru, tak jedna skupinka ji pochopila okamžitě, a druhá ne. Na místě jsem musela rychle vymýšlet nějakou alternativu tak, aby to všechny bavilo. Brzy jsem také pochopila, že je dobré se na hodinu dopředu více připravit.

Global Village na Ukrajině
Představování odlišných kultur stážistů na Ukrajině

Pokud jsi zrovna nevedla výuku, jak jsi trávila svůj volný čas?

Jelikož jsem učila většinou 4,5 hodiny denně, měla jsem poměrně hodně volného času. Kromě přípravy aktivit a materiálů na další výuku, jsem objevovala Kyjev, chodila po památkách a trávila jsem volný čas nejen se stážisty, ale i s mými studenty. Například o víkendu jsme chodívali na „uměle“ vytvořenou promenádu – z Maidanu (hlavního náměstí v Kyjevě) vede široká čtyřproudá silnice. Ta se v pátek odpoledne pro auta zavře a až do nedělního večera se promění na promenádu. Dost to tam žije, pouličními umělci se to tam jen hemží a člověk se nemusí vyhýbat autům. S ostatními stážisty jsme si tam vždycky koupili ovocné pivo a jen tak jsme se procházeli nebo posedávali a relaxovali.

Vzhledem k tomu, že je Kyjev hlavní město, je tam spousta kulturního vyžití. Ani po 6 týdnech jsem nenavštívila všechna muzea. Pokud má člověk rád historii a umění, určitě se nudit nebude.

Karolíniny zážitky z výletu na stáži na Ukrajině
Karolína se studenty a stážisty na Ukrajině

Jsi stále v kontaktu s někým ze stáže?

Ke konci stáže jsem ve volném čase pobývala se studenty, kteří mě často brávali na místa, která jsem ještě nenavštívila. Protože jsme si věkově byli blízcí, trávila jsem s nimi poměrně dost volného času. Do teď jsem v kontaktu se 2 studenty.

Karolína s kamarádkou ze stáže
Karolína s kamarádkami ze stáže na Ukrajině

Co se týká financí, vyčerpala jsi nějaký svůj stanovený limit nebo ses do něj vešla?

Finančně jsem se do svého limitu vešla úplně v pohodě. Pro Čechy je Ukrajina o něco levnější, takže například za jídlo jsem utratila méně, než bych utratila u nás. Myslela jsem, že utratím víc, takže mě to příjemně překvapilo.

Jaká byla komunikace s brněnskou pobočkou AIESEC před a v průběhu stáže?

Když jsem před stáží vyplňovala všechny formuláře, koordinátorka se mnou komunikovala a byla mi velmi nápomocná, když jsem nevěděla co a jak vyplnit. Když se v průběhu stáže naskytl nějaký problém, vždy jsem do maximálně dvou dnů dostala odpověď. Také se zajímali, jestli na stáži probíhá všechno v pořádku.

Pojďme si k závěru dát nějaká tvá NEJ. Co pro tebe bylo nejhorší?


Nejhorším zážitkem bylo, když mě málem vyhodili z hostelu. V hostelu anglicky nikdo moc neuměl, takže s ubytováním, komunikací a platbou mi pomáhala slečna z kyjevské pobočky AIESEC. Byla jsem celkem překvapená z toho, že se nedá platit kartou, s čímž jsem vůbec nepočítala. Zaplatila jsem v hotovosti za ubytování na 2 týdny s tím, že si později vyberu hotovost z bankomatu a doplatím další zbývající 4 týdny.

Po dvou týdnech jsem šla doplatit zbytek, tentokrát bez pomoci. Vzhledem k jazykové bariéře jsem recepční napsala na papírek jednoduchou větu s tím, že si chci uhradit další 4 týdny a že odjíždím 18. srpna. 10. srpna jsem večer přišla na hostel a recepční, která měla zrovna službu mi oznámila, že už tam ale nebydlím. Chvilku jsme se dohadovaly, ale moc jsme si nerozuměly. Naštěstí tam zrovna byla nějaká paní, která uměla jak ukrajinsky, tak anglicky a situace se nakonec vysvětlila. Recepční se mi omluvila, že došlo pravděpodobně k administrativní chybě.

Co mě ale také dost zarazilo, bylo to, že pokud se neodhlásíte z hostelu včas, všechny vaše osobní věci vezmou a naházejí do igelitového pytle…. Tahle situace byla ale výjimečná, protože jak jsem již zmínila, Ukrajinci byli jinak skvělí.

Uf, tak abychom to odlehčily, přihodila se ti nějaká vtipná věc, o kterou by ses ráda podělila?

Vtipným a zároveň milým okamžikem byly moje narozeniny, které jsem měla v průběhu stáže. Po půlnoci, v den narozenin, mě moji studenti vzbudili, a jelikož v hostelu nebyly žádné společné prostory, tak mě vytáhli do parku a s kusem dortu mi gratulovali. Protože jsem to vůbec nečekala, měla jsem na sobě jen pyžamo a žabky. V tu chvíli mi to ale vůbec nevadilo, protože mě to mile překvapilo!

Karolína s jejími studenty slaví narozeniny v parku
Půlnoční překvapení

Jaký moment pro tebe byl nejlepším? Na co nejraději vzpomínáš?

Měla jsem vždycky největší radost, když to studentům na hodině šlo a bavilo je to. Nejvíc mě ale potěšila studentka – začátečnice. Sice za těch 6 týdnů nedohnala to, co by měla, ale poslední hodinu, kdy jsme hráli hry, začala mluvit. I přes to, že to gramaticky nebylo úplně správně, tak bylo vidět, že jí to baví a má z toho radost. To byl asi nejsilnější moment z celého pobytu.

Je něco, co sis díky stáži uvědomila nebo v čem ti otevřela oči?

Když je člověk na několik týdnů vytržen z prostředí, které zná, uvědomí si, že spousta věcí není samozřejmost. Když se ohlédnu, stále mi přijde neuvěřitelné, že jsem všechno přežila a zvládla. Ať už to byl ten incident v hostelu nebo nějaké další věci, které nešly podle plánu a se kterými jsem si musela poradit. Rozhodně se ze mě stal sebevědomější člověk, co zvládne spoustu věcí. A představa, že někam zase sama pojedu, mě tolik neděsí. V budoucnu se chystám na Erasmus a myslím, že tohle byla dobrá příprava!

Co bys vzkázala těm, kteří s přihláškou na stáž ještě váhají?

Rozhodně vyjeďte. Člověk nemá vůbec co ztratit, ať už jede kamkoliv. Zjistíte, jaké to je se 6 týdnů starat sám o sebe v cizí zemi, poznáte novou kulturu a spoustu nových lidí. Pokud navíc vyjedete na stáž, která se týká toho, co byste v budoucnu rádi dělali, spoustu věcí si uvědomíte. Může se stát, že přijdete na to, že v praxi to chodí úplně jinak, než jste čekali a je na čase se poohlédnout jinde. Nebo tak jako já si uvědomíte, že vás to opravdu baví a chcete se tomu věnovat!

Tak co, přesvědčila jsem tě? Nebo ti chybí odpověď na nějaké otázky? Mrkni se k nám na web a registruj se na svou stáž!

Tagy

Great! You've successfully subscribed.
Great! Next, complete checkout for full access.
Welcome back! You've successfully signed in.
Success! Your account is fully activated, you now have access to all content.